S delegátem Belgie Petrem Molkem z frakce Evropských konzervaticů a reformistů zasedajícím ve výboru životního prostředí Evropského parlamentu mladých diplomatů (nejen) o jaderné energetice

Vy osobně jste silným zastáncem jaderné energetiky. Oficiální vládní politikou Belgie je však uzavření všech jaderných elektráren do roku 2025 a jejich nahrazení energií z obnovitelných zdrojů. Podpora veřejnosti pro tento krok nedávno výrazně klesla pro obavy z nenaplnění cílů na snížení emisí skleníkových plynů. Jaký je tedy současný postoj Belgie k této problematice?

Nemyslím si, že mohu takto jednoduše shrnout postoj Belgie k této problematice, protože postoje Belgie utváří její občané. Nicméně za stranu Evropských konzervativců a reformistů jadernou energii podporujeme, podporovat budeme a jsme rádi, že belgičtí občané si uvědomují, že jaderná energie je naše budoucnost a způsob, jakým můžeme naše emise radikálně snížit.

Jak byste si vy osobně představoval budoucnost belgických jaderných elektráren? Přál byste si prodloužit jejich provoz?

Každá jaderná elektrárna se staví s určitou životností a jakmile uplyne, tak se zpravidla její provoz prodlužuje. Za mě jaderné elektrárny rozhodně nezavírat, naopak prodlužovat jejich životnost, modernizovat, stavět další a tím přispívat ke snižování emisí. Nemyslím si, že řešením bude masivní využití obnovitelných zdrojů energie, i když i ty mají svoje místo.

Jak velké procento by tedy podle vás měla zaujímat energie z obnovitelných zdrojů? Řekněme 30 %?

To teď neumím přesně říct, nicméně 30 % už je opravdu hodně. Je to hodnota, kolem které se v posledních letech průměrně pohybuje Německo. Právě na příkladu Německa, které za první kvartál letošního roku vyprodukovalo neuvěřitelných 55 % své energie z obnovitelných zdrojů, se však ukázalo, že německá energetická síť to nezvládá. Jenom za červen třikrát žádali o energetickou nouzi, aby se vyhnuli absolutnímu výpadeku energie a kolapsu celé německé energetické sítě. Tudíž obnovitelné zdroje mají své místo na trhu, ale kolikrát přírodě více škodí, než prospívají, na což je také třeba myslet.

Jak by tedy podle vás vypadalo ideální rozložení zdrojů energie? Jednalo by se čistě o jadernou energetiku?

Kromě jaderné energetiky existují další efektivní způsoby získávání energie, například vodní elektrárny a v menší míře i jiné elektrárny z obnovitelných zdrojů. Je třeba myslet také na to, že se jen tak nezbavíme uhelných elektráren i kvůli vysoké zaměstnanosti v tomto sektoru. Můžeme však investovat do elektráren, které produkují čistou uhelnou energii. Jedná se konkrétně o proces zplyňování uhlí, touto technologií se dá z uhlí získat čistý vodík, což je čisté palivo, protože při jeho přímém spalování vzniká pouze voda.

Myslíte, že se vám tuto agendu podaří prosadit i v Evropském parlamentu mladých diplomatů?

Neříkám, že to bude jednoduché, nicméně věřím tomu, že nás podpoří frakce ID (Identita a Demokracie) i frakce EPP (Evropská lidová strana), se kterou jsme si názorově podobní. Jak jsme zatím slyšeli, tak i názory socialistů jsou, co se týče jaderné energetiky, překvapivě podobné. Myslím, že budeme schopni sestavit dostatečně velkou sílu na to, abychom si to odhlasovali.

Adéla Horáková